Takzvaný Tiberiův meč – poznámky
Zpět na hlavní článek1. Lersch, L.: Das sogenannte Schwert des Tiberius, Bonn, 1849, s. 6.
2. Klein, K. - Becker, J.: Das Schwert des Tiberius, Abbildungen von Mainzer Alterthümern 2, 1850, s. 3 pozn. 1; Klumbach, H.: Altes und Neues zum „Schwert des Tiberius“, Jahrbuch RGZM 17, 1970, s. 126–128; CIL XIII. 6796. Období kdy meč vlastnil Henry Farrer: Yates, J.: Der Pfahl-Graben. Kurze allgemeine Beschreibung des Limes Rhaeticus und Limes Transrhenanus des Römischen Reiches, Augsburg, 1858, s. 43; Proceedings of the Society of Antiquaries of London vol. II: From April 1849 to April 1853, London, 1853, s. 220; Scharf, J.: On the Manchester Art-Treasures Exhibition, 1857, Transactions of the Historic Society of Lancashire and Cheshire 10, 1858, s. 278; Westgarth, M. W.: A Biographical Dictionary of Nineteenth Century Antique and Curiosity Dealers. Regional Furniture, Glasgow, 2009, s. 99.
3. K vývoji římských mečů viz Miks, Ch.: Studien zur römischen Schwertbewaffnung in der Kaiserzeit (2 svazky), Rahden, 2007; Bishop, M. C.: The Gladius. The Roman Short Sword, Oxford/New York, 2016.
4. Miks, Ch.: c. d. 1. svazek, s. 60.
5. Miks, Ch.: c. d. 2. svazek, s. 662, kat. č. 465.
6. Lang, J.: Study of the Metallography of Some Roman Swords, Britannia 19, 1988, s. 199–216.
7. Miks, Ch.: c. d. 1. svazek, s. 158–210.
8. Miks, Ch.: c. d. 2. svazek, s. 662, kat. č. 465.
9. Lippold, G.: Zum „Schwert des Tiberius“, Festschrift des Römisch-Germanischen Zentralmuseums in Mainz zur Feier seines hundertjährigen Bestehens, vol. I, Mainz, 1952, s. 4 se domnívá, že Victorii ve skutečnosti drží postava sedící na trůně.
10. CIL XIII. 6796.
11. Tamtéž.
12. Klein, K. - Becker, J.: Nachtrag zu II. Schwert des Tiberius, Abbildungen von Mainzer Alterthümern 3, 1851, s. 18; Lippold, A.: c. d., s. 4; Dahmen, K.: Untersuchungen zu Form und Funktion kleinformatiger Porträts der römischen Kaiserzeit, Münster, 2001, s. 108, 109, který však přece jen soudí, že z dvojice Tiberius x Augustus (viz níže) je i z hlediska podobnosti s jinými známými vyobrazeními pravděpodobnější spíše Tiberius.
13. Lersch, L.: c. d., s. 7–20; Senckler, A.: Mars Ultor, BJ 14, 1849, s. 65–73; Roach Smith, Ch.: Notes from a Journal of an Antiquarian Tour on the Rhine, The Gentleman’s Magazine 189, 1851, s. 45; Ritter, F.: Entstehung der drei ältesten Rheinstädte, Mainz, Bonn und Köln, BJ 17, 1851, s. 40–43; Walters, H. B.: Catalogue of the Bronzes, Greek, Roman and Etruscan, in the Department of Greek and Roman Antiquities, British Museum, London, 1899, s. 157 č. 867; Gagé, J.: La Victoria Augusti et les auspices de Tibère, Revue Archéologique 32, 1930, s. 9–17; Gonzenbach, V. v.: Tiberische Gürtel- und Schwertscheidenbeschläge mit figürlichen Reliefs, Helvetia Antiqua. Festschrift Emil Vogt, Zürich, 1966, s. 200–201; Hölscher, T.: Victoria romana : archäologische Untersuchungen zur Geschichte und Wesensart der römischen Siegesgöttin von den Anfängen bis zum Ende des 3. Jhs. n. Chr., Mainz, 1967, s. 112–115; Zanker, P.: The Power of Images in the Age of Augustus, Ann Arbor, 1988, s. 232–233; Künzl, E.: Dekorierte Gladii und Cingula: Eine ikonographische Statistik, JRMES 5, 1994, s. 40; týž: Gladiusdekorationen der frühen römischen Kaiserzeit: dynastische Legitimation, Victoria und Aurea Aetas, Jahrbuch RGZM 43/2, 1996, s. 402–403; Mlasowsky, A.: Nomini ac fortunae Caesarum proximi. Die Sukzessionspropaganda der römischen Kaiser von Augustus bis Nero im Spiegel der Reichsprägung und der archäologischen Quellen, JDAI 111, 1996, s. 337–338; Dahmen, K.: c. d., s. 108; Klein, M. J.: Römische Schwerter aus Mainz, in: Klein, M. J. (ed.), Die Römer und ihr Erbe. Fortschritt durch Innovation und Integration, Mainz, 2003, s. 43; Miks, Ch.: c. d. 1. svazek, s. 241–242; Boschung, D.: Schwert des Tiberius, in: Naumann-Steckner, F. - Trier, M. (eds.), 14 AD – Römische Herrschaft am Rhein, Köln, 2014, s. 148–151; Bishop, M. C.: c. d., s. 15.
14. Pouze Lersch, L.: c. d., s. 20–21 se domnívá, že by se mohlo jednat o Vulcana, avšak tento názor si nezískal v badatelské obci podporu. Schumacher, K.: Kataloge des Römisch-Germanischen Zentralmuseums (Band 1): Verzeichnis der Abgüsse und wichtigeren photographien mit Germanen-Darstellungen, Mainz, 1912, s. 32 také jako možnou alternativu k Martovi uvádí vojáka germánské císařské stráže.
15. Cass. Dio LV. 10. 4; Klein, K. - Becker, J.: c. d., 1850, s. 18–22; Klein, K. - Becker, J.: c. d., 1851, s. 23–24; Senckler, A.: c. d.
16. Klein, K. - Becker, J.: c. d., 1950, s. 19–21. Viz též Senckler, A.: c. d.
17. Lersch, L.: c. d., s. 23–24; Schumacher, K.: c. d., s. 33; Walker, S.: c. d., s. 50.
18. Domaszewski, A. von: Die Religion des römischen Heeres, Westdeutsche Zeitschrift für Geschichte und Kunst 14, 1895, s. 11; Schumacher, K.: c. d., s. 33; Walker, S.: c. d., s. 50; Künzl, E.: c. d., 1996, s. 403. K této interpretaci se kloní také Miks, Ch.: c. d. 1. svazek, s. 242.
19. Klein, K. - Becker, J.: c. d., 1850, s. 10–22; Klein, K. - Becker, J.: c. d., 1851, s. 18–20; Klein, K.: Schwert des Tiberius, Philologus 6, 1851, s. 105–111; Strong, E.: Art in Ancient Rome vol. II, New York, 1928; Walker, S.: Augustus and Tiberius on the „Sword of Tiberius“, in: Walker, S. - Burnett, A. (eds.), Augustus. Handlist of the Exhibition and Supplementary Studies, London, 1981, s. 49–55; Lippold, G.: c. d. Schumacher, K.: c. d., s. 32 se kloní k Tiberiovi, ovšem nevylučuje ani Drusa.
20. Bergk, T.: Schwert des Tiberius, BJ 14, 1849, s. 185–186; Becker, J.: Drusus und die Vindelicier, Philologus 5/1, 1850, s. 119–131, který však posléze změnil názor a přiklonil se k Tiberiovi.
21. Klein, K. - Becker, J.: c. d., 1850, s. 12 pozn. 29; Klein, K. - Becker, J.: c. d., 1851, s. 18–20; Bergk, : c. d., s. 186; Lippold, G.: c. d., s. 5. Mlasowsky, A.: c. d., s. 338 se domnívá, že nápis se vztahuje k Octavianovi Augustovi, i když jinak identifikuje hlavní postavy jako Tiberia a Germanika.
22. Künzl, E.: c. d., 1996, s. 403–404. Suet. Tib. 9.
23. Tamtéž, s. 403–404.
24. Tac. Ann. II. 17; Roach Smith, Ch.: c. d., s. 46. Ritter, F.: c. d., BJ 17, 1851, s. 43–45 soudí, že se jedná o Amazonku slavící Tiberiovo a Drusovo vítězství nad Vindeliky, neboť i Amazonky dle pověsti válčily kdysi s Vindeliky a vyhnaly je z východních zemí. Gagé, J.: c. d., s. 17 se domnívá, že se jedná o alegorii Germanie.
25. Pouze Roach Smith, Ch.: c. d., s. 46 navrhl Germanika i když přiznává, že jistotu mít nemůžeme.
26. Tiberius: Lersch, L.: c. d., s. 21; Walters, H. B.: c. d., s. 157; Gagé, J.: c. d., s. 9–10, 16; Dahmen, K.: c. d., s. 109; Bishop, M. C.: c. d., s. 15. Augustus: Klein, K. - Becker, J.: c. d., 1850, s. 10; Bergk, T.: c. d., s. 185; Schumacher, K.: c. d., s. 33; Lippold, A.: c. d., s. 4; Zanker, P.: c. d., s. 232; Hölscher, T.: c. d., s. 113–114; Künzl, E.: c. d., 1994, s. 40; týž: c. d., 1996, s. 403; Klein, M. J.: c. d., s. 43; Miks, Ch.: c. d. 1. svazek, s. 241–242.
27. Dahmen, K.: c. d., s. 109; viz též Gagé, J.: c. d., s. 16.
28. Lippold, A.: c. d., s. 5.
29. Hölscher, T.: c. d., s. 113.
30. Klein, K. - Becker, J.: c. d., 1851, s. 25 pozn. 36; Walker, S.: c. d., s. 50, 51; Künzl, E.: c. d., 1994, s. 40; týž: c. d., 1996, s. 403; Miks, Ch.: c. d. 1. svazek, s. 241. Občanskou korunu udělil senát roku 27 př. n. l. i Augustovi za ukončení občanské války a umírněnost k nepřátelům, čímž zachránil mnoho životů římských občanů (Res gestae 34). Dle Susan Walker (s. 51) mohou dekorace meče souviset buď právě s Augustovou korunou (badatelka se kloní k teorii, že sedící postava na obústku pochvy je právě Augustus), nebo můžou odkazovat na vyznamenání, která získal vlastník meče. Vzhledem k tomu, že se v případě tzv. Tiberiova meče s největší pravděpodobností nejednalo o unikátní výrobek pro konkrétní osobu (viz níže), je druhá domněnka nepravděpodobná. Nejspíše se v tomto případě jedná prostě jen o výzdobu bez konotací na nějakou konkrétní osobu či událost.
31. Lersch, L.: c. d., s. 6–7, 21; Klein, K. - Becker, J.: c. d., 1950, s. 5, 6, 7 usuzují na stříbro v případě pochvy a nejspíš bronz u reliéfních kování; titíž: c. d., 1951, s. 25 opakují již dříve vyslovený názor; Roach Smith, Ch.: c. d., s. 45; Gagé, J.: c. d., s. 9; Lippold, A.: c. d., s. 4.
32. Lersch, L.: c. d., s. 26.
33. Gagé, J.: c. d., s. 15–16.
34. Ritter, F.: c. d., s. 45.
35. Bergk, T.: c. d., s. 186. Podobně hádá Becker, J.: c. d., s. 131.
36. Klein, K. - Becker, J.: c. d., 1950, s. 18; titíž: c. d., 1951, s. 26.
37. Klumbach, H.: c. d., s. 128–130; Walker, S.: c. d., s. 51, pozn. 27; Miks, Ch.: c. d. 2. svazek, s. 662, kat. č. 465. Viz též výše.
38. Viz především Künzl, E.: c. d., 1996; týž: c. d., 1994; Miks, Ch.: c. d. 1. svazek, s. 234–284.
39. Klumbach, H.: c. d., s. 131–132. Podobně již dříve: Lippold, G.: c. d., s. 4. Viz též Miks, Ch.: c. d. 1. svazek, s. 241.
40. Künzl, E.: c. d., 1996, s. 403.
41. Miks, Ch.: c. d. 1. svazek, s. 242.
42. E. Künzl poukazuje na „klešťovitý“ ornament na střeše budovy, který je podobný tzv. lyrovitému ornamentu (proti sobě postavený pár dvojitých volut oddělený tyčí), který se vyskytuje na několika vojenských náhrobcích z Mohuče, viz Boppert, W.: Militärische Grabdenkmäler aus Mainz und Umgebung, Mainz, 1992, č. 1, 27, 59, 83, 114, 115, 128. Nicméně stejné a podobné ornamenty jsou známy i z Itálie a nejspíš mají svůj původ v řecko-římské architektuře: Drexel, F.: Ein Architekturmotiv, Germania 9, 1925, s. 35–39 s navazující literaturou.
43. MacMullen, R.: Inscriptions on Armor and the Supply of Arms in the Roman Empire, AJA 64/1, 1960, s. 23–40.
44. Klumbach, H.: c. d., s. 162.
45. Gonzenbach, V. v.: c. d., s. 190–201. Viz též Künzl, E.: c. d., 1994, s. 38–51; Künzl, E.: c. d., 1996, s. 398–423; Miks, Ch.: c. d. 1. svazek, s. 241–251.
46. Lippold, G.: c. d., s. 6–11; Walker, S.: c. d., s. 51; Gagé, J.: c. d., s. 10–35; Zanker, P.: c. d., s. 230–233; Mlasowsky, A.: c. d., s. 337–338. Zmíněna byla i další podobná kamej nacházející se ve Francouzské národní knihovně – Grand Camée de France. I zde nacházíme v podobné kompozici s největší pravděpodobností sedícího Tiberia a naproti němu stojícího Germanika ve zbroji. Interpretace scény je však v tomto případě trochu složitější. Nelze také zapomenout na poháry z Boscoreale, na kterých nacházíme v kontextu Augustovy světovlády podobné výjevy.
Vystaveno 12. 8. 2024
