Římské krátkodobé tábory na území ČR

Jednu z důležitých možností, jak sledovat aktivity římského vojska (nejen) na našem území, nám poskytují nálezy římských krátkodobých vojenských táborů. Díky nim můžeme do jisté míry pozorovat, v jakých oblastech se Římané vyskytovali, jakými cestami se pohybovali, a i na tomto základě (společně s dalšími informacemi) se můžeme pokoušet odhadovat jejich záměry, cíle a strategii postupu.

Jednalo se typicky o stanová ležení, většinou nejspíš bez vnitřní zástavby a uzavřená obvykle poměrně jednoduchým opevněním v podobě hrotitého příkopu a náspu, která sloužila ke krátkodobému pobytu vojska (ať už se jednalo o pouhé přenocování nebo o táboření po dobu několika dnů, týdnů či měsíců). V některých případech však nacházíme indicie o možném delším a trvalejším používání těchto fortifikací (např. dřevěná konstrukce brány tábora v Ivani, zbytky nepálených cihel u tábora v Charvátské Nové Vsi či u některých táborů struktura na vnitřní straně příkopu, která by snad mohla naznačovat přítomnost palisádové konstrukce).

V posledních desetiletích se nejen na našem území podařilo identifikovat množství takových táborů. Je tomu tak především zásluhou intenzivní letecké prospekce, při které se z letadla snímkují vytipované oblasti a následně se vyhodnocují půdní, porostové a jiné příznaky v terénu (např. jiná barva obilí apod.). Tato metoda může pomoci odhalit dnes již částečně či úplně pod povrchem pohřbené objekty. Typickými znaky římských krátkodobých táborů jsou z archeologického hlediska především obdélné či lichoběžníkové půdorysy, zaoblená nároží, existence bran obvykle ve středech stran táborů s ochrannými prvky (předsunutý příkop – titulum – či zaoblené prodloužení opevnění překrývající vjezd – clavicula) a hrotitý příkop ve tvaru písmene V. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobé pobyty, obvykle se na těchto lokalitách bohužel nenachází mnoho nálezů. Pomocí letecké archeologie bylo na jižní Moravě takto označeno již několik desítek objektů, které by mohly být římskými tábory. Ne všechny takto vytipované lokality však skutečně jsou římská opevnění. Obvykle teprve na místě provedené terénní výzkumy mohou ověřit, zda se skutečně o krátkodobé tábory jedná, či nikoliv. U nás máme zatím archeologicky potvrzený tábor u Charvátské Nové Vsi (který měl více fází užívání), dva tábory u Mušova v lokalitě Na Pískách (také u zdejšího většího tábora bylo zjištěno více fází), jeden u Ivaně, tři tábory u Přibic a po jednom u Modřic (jižně od Brna), přímo v Brně (na ulici Vojtova), u Pravčic (poblíž Hulína), Jevíčka a Olomouce (podrobněji viz níže). Mezi další lokality s možnými či pravděpodobnými tábory patří především Pasohlávky, Poštorná, Valtice, Šakvice či Drnholec.

Římské tábory nacházející se na našem území byly opevněny příkopem a valem navršeným z výplně příkopu, ačkoliv val většinou přímo pozorovat nemůžeme, protože byl setřen zemědělskou činností. Příkopy měly pro římská opevnění typický tvar písmene V (fossa fastigata). Původní velikost příkopů bohužel nelze přesně zjistit. Důvodem je narušení a částečné nebo někdy dokonce úplné setření stop příkopů v terénu v důsledku zemědělské činnosti, eroze, skrývek předcházejích archeologickému průzkumu a případně dalších příčin. Můžeme však říci, že pozorovaná velikost byla různá. Menší příkopy byly při pozorováních obvykle kolem 2 m široké a 0,9 m hluboké, větší obvykle zhruba 3 m široké s hloubkou asi kolem 1,8 m, největší dosahovaly šířky kolem 3,8 m a hloubky asi 1,3 m. Jsou to však čísla jen velmi hrubá a orientační. Brána ve smyslu konstrukce byla pozorována pouze u tábora v Ivani. V terénu se projevil půdorys tvořený kůlovými jamkami, který poukazuje na nadzemní stavbu opřenou o řady trámů. Ve většině ostatních případů je vjezd do tábora tvořen různě širokým přerušením příkopu a valu (nejmenší pozorovaná přerušení dosahovala cca 10 m, největší mělo 20,2 m), které je opatřeno předsunutým příkopem (titulum nebo titulus), který ztěžoval přímý útok na vstup do tábora. V několika případech byly zjištěny i brány do tábora tvořené pouhým přerušením příkopu bez předsunutého obranného příkopu. U fáze 1c tábora Na Pískách I byly zaznamenány brány typu clavicula (zaoblené prodloužení valu a/nebo příkopu na jedné straně vjezdu tak, že zaoblení překrývalo přerušení opevnění, a tím bránilo v útoku v přímém směru). Známé brány jsou často umístěny nepravidelně v kontextu celého opevnění, tj. oproti možnému očekávání nejsou vždy striktně dodržována schemata známá z teoretických vojenských příruček či sledování stálých limitních opevnění. Brány byly rozmisťovány dle konkrétní situace a potřeby. Na vnitřní straně podél táborového opevnění jsou často nacházeny malé polní pece, které vojákům sloužily k připravování jídla (pečení placek apod.).

Tábory na našem území dosahovaly různých rozměrů. K velkým táborům (až kolem 40 ha) patří Charvátská Nová Ves, Přibice III, Mušov-Na Pískách I. Tato velká ležení umožňovala koncentraci velkého množství vojska. Mohlo v nich tábořit mužstvo o síle přibližně 4 legií (ačkoliv odhady a názory na to, kolik asi lidí mohly různě velké tábory pojmout, se u různých badatelů liší). Tyto fortifikace sloužily zřejmě hlavně pro krátkodobou koncentraci početných sil při započetí tažení. Menší tábory – o velikosti něco přes 20 ha – známe z Přibic I (část plochy tohoto tábora tvoří poněkud prudší svah, kde nejspíše vojáci netábořili) a nejspíš z Hulína-Pravčic a Modřic. Stavěla je menší ale stále silná a početná taktická uskupení jednotek. Tábory o velikosti kolem 10 ha (nejspíš Ivaň, pozdější fáze táborů v Charvátské Nové Vsi a Mušovu-Na Pískách I) využívaly pravděpodobně menší oddíly s lokálními úkoly (např. ochrana strategicky důležitých oblastí, přístupových a zásobovacích cest atd.). Malé tábory o rozloze zhruba 1–1,5 ha známé z Mušova-Na Pískách II a Přibic II byly umístěny u řek a sloužily s největší pravděpodobností jako opevněné říční přístavy. Tabory mají obvykle nepravidelné obdélné tvary, poměry délek stran se většinou pohybují kolem klasického uspořádání 2:3.

S ohledem na stratigrafickou situaci, na nálezy předmětů přímo na místě a na historické souvislosti jsou tábory u nás spojovány s římskými taženími proti zadunajským Germánům v období markomanských válek za vlády Marka Aurelia. Toto zařazení podporují i radiokarbonové analýzy vzorků z některých uváděných táborů. Vzhledem k tomu, že první fáze bojů markomanských válek byla obranná a odehrávala se převážně na území římských provincií a pravděpodobně teprve roku 172 přešli Římané do ofenzívy a překročili Dunaj, můžeme datování táborů zpřesnit zhruba na roky 172–180 n. l. Tábory na našem území je pochopitelně třeba zkoumat v širším kontextu. Proto je nutné při posuzování jejich úlohy brát do úvahy jednak rozsáhlý komplex Hradiska u Mušova, jednak analogické tábory v Dolním Rakousku (Bernhardsthal, Engelhartstetten, Kollnbrunn, Plank am Kamp, Laa an der Thaya – Ruhhof) a na Slovensku (především Závod, pak také Iža-Leányvár, Radvaň nad Dunajom, Virt, Chotín, Hviezdoslavovo-Kvetoslavov, Mužla). Od Dunaje (od Carnunta) směrem na sever můžeme pozorovat koncentraci táborů v okolí řek Moravy a pak Dyje až do oblasti Mušova a odtud pak dále na sever k Brnu podél řeky Svratky a dále. Jednalo se zjevně o hlavní cestu postupu římských vojsk přímo do oblastí obývaných germánskými Markomany. Tato trasa byla známá a hojně využívaná již od pravěku a díky relativně nenáročnému, rovinatému terénu a možnosti využití řek pro transport byla pro vojenské využití více než vhodná.

Níže je seznam ověřených (s jednou výjimkou) krátkodobých táborů na území ČR. Pomocí letecké prospekce byla zjištěna řada dalších míst, kde by se mohly nacházet další tábory, nicméně tyto lokality nebyly dosud ověřeny, a nebylo tedy potvrzeno, že se skutečně o římská opevnění jedná. V seznamu je ke každému táboru uvedeno několik základních informací. Další a podrobnější údaje lze získat v uvedené odborné literatuře. Informace o rozměrech příkopů jsou jen velmi hrubé, přibližné a orientační – jedná se o archeology v terénu pozorované rozměry příkopů, které nemusejí být (a často nejsou) totožné s původními rozměry táborového příkopu (viz výše).



(Více obecných a spíše teoretických informací o krátkodobých táborech římské armády si můžete přečíst v části tohoto webu věnované římskému vojenství za Caesara. Na těchto stránkách naleznete také originální latinský text a český překlad krátkého spisku De munitionibus castrorum od neznámého autora, který se zabývá právě stavbou krátkodobých táborů.)




Římská vojenská ležení na území ČR. Zobrazit na větší mapě



Charvátská Nová Ves

Lokalita: Charvátská Nová Ves

Poloha: 48°46'22.73"N; 16°50'23.50"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: 41,2 ha, přibližně 10 ha (odhad; zmenšený tábor v druhé fázi používání)

Délky stran: západní strana: 745 m; jižní strana (odhad): 567 m; východní strana (odhad): 805 m; severní strana: 530 m

Brány: na západní straně opevnění dvě brány s titula, na severní straně jedna brána a titulum, na východní straně jedna brána a titulum; další brána a titulum byla nalezena v linii vnitřního příkopu

Pozorovaná šířka příkopu: cca 3 m (v jihovýchodní části tábora)

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 2,15 m (v jihovýchodní části tábora)

Poznámka: V úplnosti známe pouze západní stranu tábora, která byla zhruba po třetinách rozdělena dvěma branami opatřenými titula a severní stranu, v jejímž zhruba středu je další brána a titulum. Částečně známe i východní stranu tábora, opět s branou a titulem v severní třetině tábora, která svou polohou odpovídá bráně na straně západní. Dá se tedy předpokládat, že v jižní části východní strany se stejně jaké v případě západní strany nacházela další brána. Ačkoliv jižní strana podrobně zachycena nebyla (nachází se pod moderní zástavbou), lze v jejím středu předpokládat další bránu a titulum (analogicky k severní straně). Geofyzikální prospekcí byla uvnitř tábora zachycena a následně ověřena linie příkopu vycházejícího z bodu zhruba v jedné třetině severní strany tábora a probíhajícího paralelně s delší osou tábora. I v této linii bylo pozorováno přerušení s předsunutým příkopem. S největší pravděpodobností se tedy jedná o redukci využívané plochy tábora (na přibližně 1/4 původní plochy) v pozdější fázi pobytu. V příkopu byly nalezeny zbytky nepálených cihel, které patrně tvořily obložení tělesa valu. Uvnitr tábora byla odkryta jednoduchá pec.

Literatura:
Bálek, M. – Šedo, O.: Příspěvek k poznání krátkodobých táborů římské armády na Moravě, PA 59, 1998, s. 159-184.
Hüssen, C.-M. - Komoróczy, B. - Vlach, M.: Charvátská Nová Ves, Tschechische Republik: Ein temporäres römisches Militärlager in Südmähren, iDAI.publications 1, 2016, s. 131–136.
Komoróczy, B. – Vlach, M. – Hüssen, C.-M. – Lisá, L. – Lenďáková, Z. – Groh, S.: Projekt interdisciplinárního výzkumu římských krátkodobých táborů ve středním podunají, in: Komoróczy, B. (ed.), Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů, Archeologie barbarů 2011, Brno, 2014, s. 341–367.
Kovárník, J.: Přínos letecké archeologie k poznání pravěku a rané doby dějinné na Moravě (1983-1995), AR 48, 1996, s. 177-193.
Vlach, M.: Římský krátkodobý tábor a nové nálezy z doby římské v Charvátské Nové Vsi, in: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.), Barbarská sídliště: Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů, Brno, 2008, s. 461-468.


Tábor v Charvátské Nové Vsi
Družicový pohled na prostor tábora u Charvátské Nové Vsi s viditelnými porostovými příznaky

Tábor v Charvátské Nové Vsi
Sledovaný průběh tábora u Charvátské Nové Vsi
Převzato z Komoróczy, B. – Vlach, M. – Hüssen, C.-M. – Lisá, L. – Lenďáková, Z. – Groh, S.: Projekt interdisciplinárního výzkumu římských krátkodobých táborů ve středním podunají, in: Komoróczy, B. (ed.), Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů, Archeologie barbarů 2011, Brno, 2014, s. 341–367.


Ivaň

Lokalita: Ivaň

Poloha: 48°55'38.43"N; 16°34'57.02"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: neznámá, značně nejistý odhad je zhruba 11,5 ha

Délky stran: jihovýchodní strana: 275 m

Brány: jedna brána a titulum na jihovýchodní straně

Pozorovaná šířka příkopu: cca 1,78 m

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 0,86 m

Poznámka: Zachovala se jen jihovýchodní strana tábora s oběma nárožími, zbytek se nachází pod dnes zastavěnou plochou. Zajímavé je, že v přerušení příkopu, které chránilo titulum a které sloužilo jako vjezd do tábora, byly nalezeny kůlové jámy, které poukazují na dřevěnou nadzemní konstrukci – zřejmě bránu chránící vjezd.

Literatura:
Bálek, M. – Šedo, O.: Příspěvek k poznání krátkodobých táborů římské armády na Moravě, PA 59, 1998, s. 159-184.
Bálek, M. – Šedo, O. – Droberjar, E.: Die römischen Feldlager in Mähren (1991-1992), PA 85, 1994, s. 59-74.


Tábor v Ivani
Tábor v Ivani
Převzato z webu Pochodové nebo dočasné tábory římského vojska severně od Dunaje


Tábor v Ivani ze vzduchu
Družicový pohled na prostor tábora u Ivaně s viditelnými porostovými příznaky




Olomouc-Neředín

Lokalita: Olomouc-Neředín

Poloha: 49°35'45.79"N; 17°13'5.10"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: neznámá

Délky stran: neznámé

Brány: nebyly dosud zjištěny

Pozorovaná šířka příkopu: cca 3,7 m

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 1,2 m

Poznámka: Byly sledovány části hrotitého příkopu dvou stran tábora o celkové délkce zhruba 391 m, které se sbíhají k jihozápadnímu nároží tábora (jehož průběh však přesně zachycen nebyl). Většina tábora se nachází pod moderní zástavbou.

Literatura:
Peška, J. - Šrámek, F.: Krátkodobý polní tábor z doby římské v Olomouci-Neředíně, Ročenka 2003. Archeologické centrum Olomouc, Olomouc, 2004, s. 127-136.






Hulín-Pravčice

Lokalita: Hulín-Pravčice

Poloha: 49°19'37.952"N; 17°28'46.968"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: neznámá, odhaduje se min. 26 ha

Délky stran: západní strana (odhad): 493 m

Brány: jedna brána a titulum na severní straně, jedna brána a titulum na jižní straně

Pozorovaná šířka příkopu: cca 1,10–2,04 m (severní průběh); cca 0,33–1,07 m (jižní průběh)

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 0,54–0,86 m (severní průběh); cca 0,24–0,68 (jižní průběh)

Poznámka: Byly zachyceny a částečně prozkoumány části severní, západní a jižní strany tábora. Na severní i jižní straně byly nalezeny brány s předsunutými příkopy (titula).

Literatura:
Daňhel, M. et al.: Krátkodobý římský tábor u Hulína a Pravčic, in: Bém, M – Peška, J. (eds.), Ročenka 2008, Olomouc, s. 189–206.
Kalábek, M.: Nové doklady římských a germánských aktivit v okolí Hulína, in: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.), Barbarská sídliště: Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů, Brno, 2008, s. 453-460.


Půdorys tábora na lokalitě Hulín-Pravčice
Půdorys tábora na lokalitě Hulín-Pravčice
Převzato z Daňhel, M. et al.: Krátkodobý římský tábor u Hulína a Pravčic, in: Bém, M – Peška, J. (eds.), Ročenka 2008, Olomouc, s. 189–206.




Brno-Modřice

Lokalita: Brno-Modřice

Poloha: 49°07'25.1"N 16°36'53.3"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: neznámá (odhad cca 21 ha)

Délky stran: jihovýchodní strana: 540 m

Brány: nebyly zjištěny

Pozorovaná šířka příkopu: cca 2 m

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 1,82–2,35 m

Poznámka: Byl odkryt příkop jihovýchodního nároží tábora. Následně byla pomocí letecké prospekce a geofyzikálního měření pozorována většina jihovýchodní strany tábora a malá část jihozápadní strany. Kolem opevnění bylo zaznamenáno také několik pecí. Většina tábora se dnes nachází pod moderní zástavbou.

Literatura:
Komoróczy, B.: Das römische temporäre Lager in Modřice (Bez. Brno-venkov), in: Kuzmová, K. – Pieta, K. – Rajtár, J. (Hrsg.), Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift für Titus Kolník zum 70. Geburtstag, Nitra, 2002, s. 129-142.
Komoróczy, B. – Vlach, M. – Hüssen, C.-M.: Die Dislokation römischer Truppen im Kerngebiet der Markomannen, in: Sommer, C. S. – Matešić, S. (Hrsg.), Limes XXIII. Proceedings of the 23rd International Congress of Roman Frontier Studies Ingolstadt 2015, Mainz, 2018, s. 305–313.






Přibice I

Lokalita: Přibice I

Poloha: 48°58'42.79"N; 16°33'51.02"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: cca 28 ha

Délky stran: severovýchodní strana: 530 m; severozápadní strana: 460 m; jihovýchodní 480 m; jihozápadní strana: 750 m

Brány: dvě brány a titula na severovýchodní straně, jedna brána a titulum u středu jihovýchodní strany, jedna brána u středu severozápadní strany, dvě brány a titula na jihozápadní straně

Pozorovaná šířka příkopu: cca 2,2 m

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 0,84 m

Poznámka: Tábor leží z části na okraji zvýšené terasy, takže se jeho západní roh svažuje dolů k místu, kudy dříve vedla řeka. Bylo pozorováno pět brán a k nim patřící titula – vždy dvě na severovýchodní a jihozápadní straně a jedna na jihovýchodní straně – a k tomu jedna brána bez titula na severozápadní straně.

Literatura:
Bálek, M. – Šedo, O.: Příspěvek k poznání krátkodobých táborů římské armády na Moravě, PA 59, 1998, s. 159-184.
Bálek, M. – Šedo, O. – Droberjar, E.: Die römischen Feldlager in Mähren (1991-1992), PA 85, 1994, s. 59-74.






Přibice II

Lokalita: Přibice II

Poloha: 48°58'48.38"N; 16°33'30.12"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: neznámá (odhad cca 1 ha)

Délky stran: východní strana: 105 m

Brány: jedna brána na jihozápadní straně, jedna brána na severovýchodní straně

Pozorovaná šířka příkopu: cca 2,42 m

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 1,42 m

Poznámka: Malý tábor ležící hned vedle velkého tábora Přibice I. Sledována byla v úplnosti jen východní strana tábora a částečně severovýchodní a jihozápadní. Na západní straně probíhal pravděpodobně říční tok a byl zde umístěn přístav.

Literatura:
Bálek, M. – Šedo, O.: Příspěvek k poznání krátkodobých táborů římské armády na Moravě, PA 59, 1998, s. 159-184.
Bálek, M. – Šedo, O. – Droberjar, E.: Die römischen Feldlager in Mähren (1991-1992), PA 85, 1994, s. 59-74.






Přibice III

Lokalita: Přibice III

Poloha: 48°58'21.18"N; 16°33'54.02"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: přibližně 43 ha

Délky stran: severovýchodní strana: 740 m

Brány: jedna brána a titulum na severozápadní straně, jedna brána a titulum na jihovýchodní straně

Pozorovaná šířka příkopu: cca 3,9 m

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 1,4 m

Poznámka: V úplnosti známe pouze severozápadní stranu tábora, částečně je možné sledovat severovýchodní a jihozápadní stranu. Na západě se ztrácí další průběh příkopů na hraně terasy, odkud se terén strmě svažuje do inundační oblasti starého ramene řeky Jihlavy. Tábor mohl dále probíhat buď po hraně terasy, nebo sestupovat dolů k rameni řeky. V obou případech by plocha tábora přesahovala 40 ha.

Literatura:
Bálek, M. – Šedo, O.: Příspěvek k poznání krátkodobých táborů římské armády na Moravě, PA 59, 1998, s. 159-184.


Tábory u Přibic
Tábory u Přibic
Převzato z Bálek, M. – Šedo, O.: Příspěvek k poznání krátkodobých táborů římské armády na Moravě, PA 59, 1998, s. 159-184.




Mušov-Na Pískách I

Lokalita: Mušov-Na Pískách I

Poloha: 48°53'6.557"N, 16°34'57.542"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: 41,3 ha (1a), 37,5 ha (1b), 21,1 ha (1c), 7,8 ha (1d)

Délky stran: tábor 1b přibližně: 670 m, 560 m, 630 m, 620 m; tábor 1c přibližně: severní: 520 m, východní: 370 m, jižní: 540 m, západní: 410 m

Brány: čtyři brány s titula – dvě na jižní straně a po jedné bráně na východní a západní straně (1b); 4 brány s claviculae – jedna ve středu východní a západní strany, dvě na jižní straně – 1 brána s titulum na severní straně (1c)

Pozorovaná šířka příkopu: cca 0,6–3 m (1b); cca 2,9 m (1c)

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 0,45–1,8 m (1b); cca 1,4 m (1c)

Poznámka: Tento tábor vykazuje podobně jako tábor v Charvátské Nové Vsi více fází užívání, přičemž v rámci jednotlivých fází byl tábor zmenšován/rozšiřován podle potřeb konkrétních jednotek tábor obývajících. V rámci fáze označované jako 1a se zde nacházel tábor o velikosti zhruba 41,3 ha. Tábor označovaný jako 1b měl 37,5 ha a od fáze 1a se liší tím, že jeho východní strana byla posunuta o 63 m na západ. Další fáze tábora (1c) má velikost 21,1 ha. Zajímava na této fázi je skutečnost, že u tábora byly zjištěny brány typu clavicula (jedna ve středu východní a západní strany a dvě na jižní straně), což není v tomto prostoru a období běžné (obvykle chránilo vjezdy do táborů titlum, což byl i případ severní brány této fáze tábora). Nejmenší byl tábor ve fázi 1d, tentokrát s pouhými 7,8 ha (viz obrázek níže).

Literatura:
Bálek, M. – Šedo, O.: Příspěvek k poznání krátkodobých táborů římské armády na Moravě, PA 59, 1998, s. 159-184.
Bálek, M. – Šedo, O. – Droberjar, E.: Die römischen Feldlager in Mähren (1991-1992), PA 85, 1994, s. 59-74.
Komoróczy, B.: Zpráva o výzkumu fortifikace římského krátkodobého tábora a objektů sídliště z doby římské na lokalitě Mušov-Na Pískách v letech 1995-1996, PV 1995-1996, 1999, s. 165-196.
Komoróczy, B. – Vlach, M. – Hussen, C.-M.: Die Dislokation römischer Truppen im Kerngebiet der Markomannen, , in: Sommer, C. S. – Matešić, S. (Hrsg.), Limes XXIII. Proceedings of the 23rd International Congress of Roman Frontier Studies Ingolstadt 2015, Mainz, 2018, s. 305–313.






Mušov-Na Pískách II

Lokalita: Mušov-Na Pískách II

Poloha: 48°53'7.672"N, 16°34'36.412"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: neznámá (odhad 1,5 ha)

Délky stran: jihovýchodní: 120 m

Brány: nebyly zjištěny

Pozorovaná šířka příkopu: cca 3,1 m

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 1,7 cm

Poznámka: Tábor se nachází západně hned vedle velkého tábora I. Byla pozorována jen jihovýchodní strana o délce 120 m a části severovýchodní a jihozápadní v úsecích dlouhých přibližně 120 m. Nebyly zjištěny žádné brány. Na severozápadě probíhal pravděpodobně tok řeky Dyje a byl zde umístěn přístav.

Literatura:
Bálek, M. – Šedo, O.: Příspěvek k poznání krátkodobých táborů římské armády na Moravě, PA 59, 1998, s. 159-184.
Bálek, M. – Šedo, O. – Droberjar, E.: Die römischen Feldlager in Mähren (1991-1992), PA 85, 1994, s. 59-74.
Komoróczy, B. – Vlach, M. – Hussen, C.-M.: Die Dislokation römischer Truppen im Kerngebiet der Markomannen, , in: Sommer, C. S. – Matešić, S. (Hrsg.), Limes XXIII. Proceedings of the 23rd International Congress of Roman Frontier Studies Ingolstadt 2015, Mainz, 2018, s. 305–313.



Tábory na lokalitě Mušov-Na Pískách
Tábory na lokalitě Mušov-Na Pískách
Převzato z Komoróczy, B. – Vlach, M. – Hussen, C.-M.: Die Dislokation römischer Truppen im Kerngebiet der Markomannen, , in: Sommer, C. S. – Matešić, S. (Hrsg.), Limes XXIII. Proceedings of the 23rd International Congress of Roman Frontier Studies Ingolstadt 2015, Mainz, 2018, s. 305–313.




Jevíčko

Lokalita: Jevíčko

Poloha: 49°37'59.5"N, 16°42'04.1"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: neznámá

Délky stran: neznámé

Brány: nebyly zjištěny

Pozorovaná šířka příkopu:

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 1,5 m

Poznámka: Byla odkryta část hrotitého příkopu, na jehož dně byla nalezena terra sigillata. Momentálně se jedná o nejsevernější známý římský tábor na našem území.

Literatura:





Brno-Vojtova

Lokalita: Brno – ulice Vojtova

Poloha: 49°10'57.037"N, 16°35'51.807"E

Datace: pravděpodobně cca někdy mezi roky 172–180 n. l. (v období markomanských válek)

Rozloha: neznámá

Délky stran: neznámé

Brány: nebyly zjištěny

Pozorovaná šířka příkopu: cca 2,8–3 m

Pozorovaná hloubka příkopu: cca 1,6 m

Poznámka: Byla odkryta téměř 70 m dlouhá část hrotitého příkopu. Na dně příkopu byla nalezena rozbitá římská nádoba. Tábor byl strategicky umístěn tak, že kontroloval přechod přes blízkou řeku Svratku.

Literatura:






Použitá literatura:

Bálek, M. – Šedo, O.: Archeologická prospekce a možnosti využití letecké fotografie pro poznání polních táborů římské armády na Moravě, Archeologia technica 10, 1996a, s. 119-121.

Bálek, M. – Šedo, O.: Das frühkaiserzeitliche Lager bei Mušov - Zeugnis eines augusteischen Feldzugs ins Marchgebiet?, Germania 74, 1996b, s. 399-414.

Bálek, M. – Šedo, O.: Příspěvek k poznání krátkodobých táborů římské armády na Moravě, PA 59, 1998, s. 159-184.

Bálek, M. – Šedo, O. – Droberjar, E.: Die römischen Feldlager in Mähren (1991-1992), PA 85, 1994, s. 59-74.

Daňhel, M. et al.: Krátkodobý římský tábor u Hulína a Pravčic, in: Bém, M – Peška, J. (eds.), Ročenka 2008, Olomouc, s. 189–206.

Droberjar, E.: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě, Praha, 2002.

Hüssen, C.-M. - Komoróczy, B. - Vlach, M.: Charvátská Nová Ves, Tschechische Republik: Ein temporäres römisches Militärlager in Südmähren, iDAI.publications 1, 2016, s. 131–136.

Kalábek, M.: Nové doklady římských a germánských aktivit v okolí Hulína, in: Droberjar, E. - Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.), Barbarská sídliště: Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů, Brno, 2008, s. 453-460.

Komoróczy, B.: Das römische temporäre Lager in Modřice (Bez. Brno-venkov), in: Kuzmová, K. – Pieta, K. – Rajtár, J. (Hrsg.), Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift für Titus Kolník zum 70. Geburtstag, Nitra, 2002, s. 129-142.

Komoróczy, B.: Marcomannia. Der Militärschlag gegen die Markomannen und Quaden – ein archäologischer Survey, in: 2000 Jahre Varusschlacht – Konflikt, Stuttgart, 2009, s. 114-125.

Komoróczy, B.: Římské fortifikace na barbarském území ve středním Podunají v období markomanských válek, in: Svoboda, M. (ed.), Hranice na jižní Moravě a její obrana od doby římské, XXX. mikulovské sympozium 2008, Brno, 2009, s. 51–82.

Komoróczy, B.: Zpráva o výzkumu fortifikace římského krátkodobého tábora a objektů sídliště z doby římské na lokalitě Mušov-Na Pískách v letech 1995-1996, PV 1995–1996, 1999, s. 165-196.

Komoróczy, B. – Vlach, M. – Hüssen, C.-M.: Die Dislokation römischer Truppen im Kerngebiet der Markomannen, , in: Sommer, C. S. – Matešić, S. (Hrsg.), Limes XXIII. Proceedings of the 23rd International Congress of Roman Frontier Studies Ingolstadt 2015, Mainz, 2018, s. 305–313.

Komoróczy, B. – Vlach, M. – Hüssen, C.-M. – Rajtár, J.: Absolutchronologische Daten aus römischen temporären Lagern im Markomannischen Siedlungsraum im Mitteldonaugebiet, in: Karwowski, M. K. – Komoróczy, B. – Trebsche, P. (Hrsg.), Auf den Spuren der Barbaren – archäologisch, historisch, numismatisch (Archäologie der Barbaren 2015), Brno, 2019, s. 151–183.

Komoróczy, B. – Vlach, M. – Rajtár, J. – Ölvecky, R. – Hüssen, C.-M.: Temporäre Lager aus der Zeit der Markomannenkriege entlang der militärischen Vormarschroute an March und Thaya, in: Sommer, C. S. – Matešić, S. (Hrsg.), Limes XXIII. Proceedings of the 23rd International Congress of Roman Frontier Studies Ingolstadt 2015, Mainz, 2018, s. 296–304.

Komoróczy, B. – Vlach, M. – Hüssen, C.-M. – Lisá, L. – Lenďáková, Z. – Groh, S.: Projekt interdisciplinárního výzkumu římských krátkodobých táborů ve středním podunají, in: Komoróczy, B. (ed.), Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů, Archeologie barbarů 2011, Brno, 2014, s. 341–367.

Kovárník, J.: Neue Entdeckungen römischer Feldlager nördlich von der Mitteldonau, in: Čižmářová, J. – Měchurová, Z. (eds.), Peregrinatio Gothica, Brno, 1997, s. 87-109.

Kovárník, J.: Přínos letecké archeologie k poznání pravěku a rané doby dějinné na Moravě (1983-1995), AR 48, 1996, s. 177-193.

Musil, J.: Dočasné římské tábory v literárních a archeologických pramenech, Studia Hercynia IV, 2000, s. 103-136.

Peška, J. – Šrámek, F.: Krátkodobý polní tábor z doby římské v Olomouci-Neředíně, Ročenka 2003. Archeologické centrum Olomouc, Olomouc, 2004, s. 127-136.

Šedo, O.: Poznávání krátkodobých táborů římské armády v barbariku na sever od středního Dunaje, SPFFBU(M) 50, 2001, s. 93-106.

Vlach, M.: Římský krátkodobý tábor a nové nálezy z doby římské v Charvátské Nové Vsi, in: Droberjar, E. – Komoróczy, B. – Vachůtová, D. (eds.), Barbarská sídliště: Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů, Brno, 2008, s. 461-468.

Pochodové nebo dočasné tábory římského vojska severně od Dunaje






Upraveno 1. 5. 2020 – přidán družicový pohled na tábor u Ivaně
Upraveno 1. 1. 2020 – upravení a doplnění informací na základě nejnovější odborné literatury
Upraveno 7. 1. 2018 – přidány informace o nově objeveném táboře v Brně na ulici Vojtova, doplněny informace o nové interpretaci malých táborů v Přibicích a Mušově-Na Pískách
Upraveno 30. 10. 2016 – přidány informace o nově objeveném táboře v Jevíčku
Upraveno 6. 3. 2016 – upraveny a doplněny informace o táboře v Charvátské Nové Vsi; drobná doplnění v úvodní části
Vystaveno 31. 10. 2014