Římská přilba na zámku Opočno

Česká republika se na rozdíl od zemí, které ležely přímo na římském limitu nebo uvnitř říše, bohužel nemůže pochlubit mnoha muzei přetékajícími nálezy římské vojenské výzbroje a výstroje. Nicméně i u nás si případný zájemce na pár místech alespoň trošku přijde na své. Prvním takovým místem je samozřejmě Regionální muzeum v Mikulově, kde je vystavena řada nálezů z Hradiska u Mušova. Druhým je pak trochu nečekaně státní zámek v Opočně v Královéhradeckém kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou.

Zámek Opočno se pyšní rozsáhlou sbírkou historických zbraní, které zde shromáždil rod Colloredo-Mansfeldů. Sbírka zahrnuje unikátní kousky orientálních zbraní (z Japonska, Číny, Thajska, Íránu atd.), historické palné zbraně renomovaných puškařů, evropské plátové zbroje, ukázky popravčích mečů a mnohé další zajímavosti. Součástí sbírky je i jedna římská vojenská přilba (inv. č. OP15521).

Přilbu si návštěvníci můžou prohlédnout v rytířském sále zámku. Místo nálezu a přesný původ jsou neznámé. Podle Ctirada Beneše byla údajně do sbírek Colloredo-Mansfeldů zakoupena spolu s dalšími předměty roku 1927 ve Vídni z pozůstalosti továrníka a vášnivého sběratele Josefa Salzera. Nicméně Matouš Jirák a Milan Junek v kritickém vydání Scheurerova lístkového katalogu opočenské sbírky poukázali na skutečnost, že jediná římská přilba, která kdy v evidencích zámku existovala, se nachází již v inventáři z roku 1908. Navíc v katalogu z aukce sbírky Josefa Salzera se tato přilba nevyskytuje. Víme, že ještě předtím se nacházela v soukromé sbírce významného sběratele a znalce historických zbraní Karla Gimbela v Baden-Badenu v Německu a nalézáme ji v aukčním katalogu této sbírky z roku 1904. Zdá se tedy pravděpodobné, že informace o získání přilby do Opočna ze sbírky Josefa Salzera je chybná a že byla zakoupena již dříve, snad přímo ze sbírky Gimbelovy. Více o jejím původu a historii bohužel známo není.

Přilba je železná. Tvar zvonu přilby je přibližně hemisférický, jen v zadní části je okraj protažen trochu dále a přechází v chránič krku. Ten tedy začíná trochu níže pod okrajem zvonu, má dva stupně a je o něco větší a více se rozšiřuje do stran než u předchozích typů římských přileb. Zadní část přilby vedoucí ke chrániči krku má tři horizontální lehce vystouplé vlnky. Po stranách přilby jsou výřezy pro uši (bez ochran), které umožňovaly vojákům lépe slyšet. Na bocích zvonu přilby můžeme nad lícnicemi pozorovat malé dekorativní údajně stříbrné či postříbřené nýtky s červenou výplní. (Po dvou nad každou lícnicí – nýtky nad levou lícnicí jsou dle informací od personálu zámku dodělávané později. Je možné, že i některé další části přilby jsou pozdější rekonstrukce.) Dalším zdobným prvkem jsou na přední straně vystouplá „obočí“, která jsou v tomto případě lehce netypická a podobná se nacházejí jen u několika málo jiných známých přileb (viz níže). Obvykle mívá tento zdobný prvek protáhlejší, lehce esovitě zahnutý tvar, nebo je ve formě jediné protáhlé, zahnuté linky – v těchto formách výzdoba nejvíce připomíná právě obočí. Okraje přilby byly zřejmě pobity tenkým bronzovým plechem, z něhož se drobná část zachovala na přední straně pravé lícnice. Pomocí pantů upevněné lícnice jsou poněkud užší, než na co jsme u tohoto typu přileb zvyklí. V horní části lícnic opět můžeme pozorovat tři vystouplé horizontální vlnky. Ve spodní části jsou dírky na šňůrku. Přilba nemá čelní štítek. Výška přilby je 30 cm, šířka 17,5 cm, délka 26,5 cm.

Nejbližší analogie můžeme nalézt u přilby, která se nyní nachází v soukromé sbírce, ovšem dříve byla vystavena v muzeu v Carnuntu, a je publikována v katalogu Humer, F.: Legionsadler und Druidenstab, St. Pölten, 2006. Vykazuje všechny charakteristické znaky jako přilba z Opočna a je jí velmi podobná. Nejvýraznější rozdíl můžeme vidět u lícnic, které jsou podstatně větší, s výraznějším vykrojením v přední části a jsou také ozdobené nýtky s červenou výplní. Dalším rozdílem je větší množství ozdobných nýtků i na samotné přilbě (jeden je zhruba uprostřed v čelní části a další dva u pravého a levého kraje štítku chránícího krk). Na přilbu z Opočna upomene především charakteristickým tvarem „obočí“, která jsou ale v tomto případě natočena vnějšími stranami směrem dolů, i další přilba, která se nyní nachází v soukromých rukou a dříve byla součástí sbírky Axela Guttmanna (publikována v Junkelmann, M.: Römische Helme, Berlin, 2000). Významnějších rozdílů je zde však znatelně více. Opět tu máme jiný počet a umístění ozdobných nýtků a rozdílné lícnice. Chránič krku je navíc méně snížený než u opočenské přilby, je kolmý ke zvonu přilby a vzadu se nacházejí pouze dvě vystouplé vlnky. Chybí vykrojení pro uši. Tato přilba má navíc poměrně zvláštní úchyty na chochol. Je vyrobena z bronzu. Další přilba se stejným, poněkud netypickým tvarem „obočí“ byla nalezena i v chorvatském Klakaru a nyní se nachází v Archeologickém muzeu v Záhřebu. Ve zjednodušené podobě se tento zdobný prvek nachází i na některých pozdně římských přilbách z Intercisy (nyní v Maďarském národním muzeu v Budapešti).

Obecně vzato zařazují výše uváděné charakteristické prvky opočenskou přilbu k širší skupině typu Weisenau nebo též Imperial Gallic C dle Robinsonovy typologie. Ačkoliv již dříve datoval přilbu Ctirad Beneš poněkud záhadně do 4. století n. l., ve skutečnosti se tento typ přileb používal především v 1. století n. l.

Jak již bylo uvedeno výše, přilbu z Opočna lze na živo obdivovat v rytířském sále opočenského zámku. Fotografie přilby si můžete prohlédnout níže. Na tomto místě bych chtěl také poděkovat pánům Milanovi Junkovi a Josefovi Jirákovi z opočenského zámku za vstřícnost, pomoc, informace a povolení použít fotografie přilby v tomto článku. Děkuji také panu Jensovi Horstkottovi za to, že v přilbě poznal tu, která se dříve nacházela ve sbírce Karla Gimbela, a pomohl s ověřováním historie přilby.

AKTUALIZACE 28. 11. 2021: Opočenské přilbě se nyní dostalo pozornosti od odborného badatelského týmu, který o ní vydal podrobnou studii ve Východočeském sborníku historickém. Díky laskavému svolení autorů si můžete článek stáhnout níže a přečíst:

Jílek, J. - Kučová, S. - Horník, P. - Pukanczová, A.: Římská přilba typu Weisenau ze sbírek státního zámku v Opočně, Východočeský sborník historický 39, 2021, s. 5–24.

Použitá literatura:

Beneš, C.: Přilba, ochrana i ozdoba válečníka, Praha, 2003, s. 12.

Beneš, C.: Zbroj, Stráňavy, 1992, s. 67.

Bongartz, A.: Studien zu römischen Helmen: Untersuchungen zu den Funden römischer Infanterie-und Kavalleriehelme vom Ende der Republik bis zum 3. Jahrhundert n. Chr. (Dissertation), Universität Köln, 2013, s. 205, I 189.

Jirák, M. – Junek, M. (ed.): Scheurerův lístkový katalog – opočenská sbírka zbraní. Kritický katalog, Praha, 2017.

Rudolph Lepke's Kunst-Auctions-Haus: Waffen- und Kunstsammlung Karl Gimbel: Baden-Baden/Ausst. 27. Mai bis 29. Mai 1904; Versteigerung: 30. Mai bis 3. Juni 1904, Berlin 1904, Los Nr. 35, Tafel 7.

Waurick, G.: Die römische Militärhelme von der Zeit der Republik bis ins 3. Jh. n. Chr., Mainz, 1976, Kat. Nr. 77, s. 219.

Wawra, C. J.: Versteigerung der Sammlung des Grossindustriellen Josef Salzer, Wien, Wien, 1927.

Upraveno 28. 11. 2021 - přidána nová odborná publikace o přilbě (plný text)
Upraveno 11. 5. 2019 - nové informace o historii přilby
Upraveno 10. 9. 2016 - přidána další literatura týkající se přilby (A. Bongartz)
Upraveno 27. 10. 2015 - přidána informace o přilbách z Intercisy.
Vystaveno 10. 9. 2013